Začátek dlouhé cesty

Elias

Jako každý den - putoval jsem po Kashyyyku sem a tam, křížem krážem. Dříve jsem sem tam spatřil alespoň nějákého toho Wookie, ale v poslední době to tu bylo mrtvé. Potkat živou bytost, která by mě nechtěla sežrat bylo sváteční. Kdybych se odtud aspoň mohl nějak dostat, za tu dobu co tu "přežívám", jsem se tak nějak smířil s myšlenkou, že už se odtud nedostanu.
Dokonce jsem už začínal pociťovat jistou averzi na zelenou barvu a hmyz.

Aaron
Celá posádka ještě dělala nejrůznější kontroly všech systémů.
Po dvou týdnech práce byla loď konečně schopna vesmírného letu a hlavně překonání světelné bariéry.

Kashyyyk se mi líbil. Pravda, bylo tu krapet víc zeleno než je zdrávo ale moc pěkné příroda. Potuloval jsem se ještě pár desítek metrů od lodi, s rukou samozřejmě na blasteru. V tom mi zapípal komunikátor. Bylo na čase opustit tuto zelenou říši.

Elias

Shodou okolností mě cesta zavedla stejným směrem, kde se nacházela ztroskotaná loď. Už ale nevypadala jako troska - byla opravená. Já vlastně ani nevěděl, že tu spadla, nicméně, tohle byla jediná šance jak se odtud dostat. Ale co když jsou na straně těch, co mi zabili mistra? Napadlo mě. Nemohl jsem nic riskovat. Svůj světelný meč jsem schoval do pouzdra u nohy, takže ho nikdo nemohl vidět. V tuhle zoufalou chvíli mě napadlo jediné - hrát si na zraněného člověka, který si nic nepamatuje. Třeba mi nabídnou pomocnou ruku. Vydal jsem se tedy směrem k lodi. Kulhal jsem a držel se za břicho.

Aaron
Valil jsem k lodi, když v tom jsem uslyšel křupnutí pár větviček.
Zase nějaká natvrdlá zelená zubatá příšera? chňapl jsem blaster a potichu se blížil ke zdroji hluku...
Človíček?...
Zajímavé...
Máme dvě možnosti... buď je opravdu to co je, nebo je to převlečený imperialista a zkouší co jsme zač... taky jak by se sem dostal... měli bychom ho prověřit... ale zase jestli je zraněný.... ah čert to vem!
Schoval jsem blaster a pomalu vyrazil k Mr.Neznámému.
Mohu vám pomoci? zeptal jsem se poněkud přitrouble když jsem ho dohnal

Elias

Svalil jsem se k zemi a hrál si na to, že jsem upadl do bezvědomí.
Ať letí kamkoliv určitě to nebude neobydlená planeta jako Kashyyyk.. Prostě nesmí..
Pomyslel jsem si.

Aaron
Mlčky jsem ho sebral ze země a pomalu s ním šel směrem k lodi.
Jakmile jsem vstoupil na palubu tak se dveře zavřeli.
Nesl jsem neznámého na ošetřovnu. Jakého Medi-Droida jsme měli i když mi přišel trochu vyśinutý. Neznámého jsem položil na lůžko a sám se vydal na můstek.

Stoupající hluk napovídal, že lodi nabíhají motory. Pomalu ale jistě se odlepila od země a zamířila směrem ke hvězdám. Na orbitě planety jsem chtěl ihned vstoupit do hyperprostoru.

Jagen "Vojín" Kaal

Cestovat spolu se zbytkem posádky, aniž by si mě kdokoliv všiml, pro mě byl trochu problém až v posledních dvou týdnech, protože se všichni vrhli na opravu a technika mi příliš nepasovala. Na poslední dva týdny jsem se tedy zašil v nákladovém prostoru a dělal, že neexistuju. Použít Sílu ke skrytí není až takový problém, když na palubě není žádný schopný Jedi, respektive tady nebyl žádný.

Elias

Otevřel jsem oči a rozhlédnul se okolo sebe. Nikde nikdo nebyl. Posadil jsem se a chytil se za hlavu. Z nějakého důvodu mě děsně bolela. Musel jsem se pořádně uklidnit, protože s myšlenkou na to, že se odsud dostanu se vrátily i mé plány na pomstu. Krvavou a nelítostnou pomstu. Zhluboka jsem se nadechl a vydechl, posadil se do meditační polohy a zavřel oči.

Cítíš to..? Já vím, že ano. Chceš to ... Potřebuješ to.. Nech svůj vztek téci proudem. Nech ho.. Ať tě pohltí...

Tahle slova jsem slyšel v hlavě.. Ale strašně potichu .. Některým jsem snad ani nerozuměl.. Ale .. Někdo ke mně promlouval. Snažil jsem se ten hlas přemoci, ale byl stále silnější a silnější.

Jagen Kaal

Jedi? prudce jsem se otočil za mírným narušením Síly a praštil se hlavou o jednu z přítomných beden se zásobami. Div, že se mi neudělala pěkná boule hned na místě, ale teď jsem musel zjistit, kde se na lodi bez Jediů vzal Jedi.
Zamířil jsem přímo tam, kde se někdo začal oddávat meditaci, ale než jsem otevřel dveře, otevřeli se předemnou, a tak jsem skončil zaklíněn na stropě, aby mě jeden ze členů posádky nespatřil zrovna tady.

Aaron
Loď se skutečně dostala na orbit Kashyyyku.
Pak jen zazářily motory a byla v čudu.
V hyperprostoru letěla směr Bespin.

Ve svojí kajutě jsem se díval na televizi, ve které jel pŕímý přenos z ošetřovny.
Zbrchal se nějak rychle na tak zraněného. A ještě medituje.
Dělám správnou věc?

Pod Jagenem prošel robot.
Bum! uslyšel jen Elias
Na ošetřovnu se dopotácel robot, jehož obličej byl podivně placatý.
Nejspíś se porval se zdí a byla to ona kdo vyhrála.
Robot chvíli hleděl do počítače a zase odešel.
Samozřejmě nevynechal náraz do zdi.
Z poćítače vylezla cedulka : "Jste zdráv!"

Elias

Robota jsem nesledoval. Byl jsem tak nějak v tranzu. Pořád jsem před sebou viděl žluté oči a slyšel ten ďábelský smích. Bál jsem se. Ruce se mi třásly. Pak jsem ale otevřel oči, které následoval můj výkřik. Z čela mi ztekla kapka potu. Tupě jsem se rozhlížel po okolí. Přemýšlel jsem co se stalo. Robot už byl pryč.

Aaron
Hmmm zamřučel jsem a vstal ze své postele
Šel jsem na ošetřovnu.
Chtěl jsem se ho zeptat na pár věcí.

Elias

Pořád jsem se snažil najít ztracený dech. Cítil jsem se... Jako bych byl právě strašně blízko smrti. Bylo to strašné. Jakoby vše, co mě mistr učil mělo přijít nazmar. Jako bych měl vše ztratit.. Znovu. Ale proč? Co to bylo? Co byl ten hlas? A čí vlastně byl? Tyhle otázky se v mé hlavě právě překřikovaly a já opravdu nevěděl co si myslet.

Aaron
Ehm.
Můžu dál? zeptal jsem se když jsem stál ve dveřích ošetřovny.
Bylo poněkud divné žádat povolení na vlastní lodi.

Elias

Dost jsem se ho lekl. Kvůli tomu, že jsem nevnímal jsem z reflexu prostě z pouzdra vytáhl svůj světelný meč, tasil jej a namířil proti tomu muži. Můj světelný meč zářil zelenou barvou. Nechtěl jsem nijak dát najevo, že jsem Jedi, ale jinak to teď nešlo. Bál jsem se o svůj život. Bál jsem se toho, že nedokážu pomstít mistra. Prostě... Prostě jsem se bál.

Jagen

To je celkem zlý... poznamenal jsem v duchu nad šikovným robotem i nad tím, jak se ten Jedi či možná i Sith nebo Lovec právě chystal někomu hezky oddělit hlavu od zbytku těla. Čert vzal utajení a pomocí Síly jsem přidal na rychlosti, abych byl na ošetřovně co nejdříve. Seskočil jsem na zem a proletěl dveřmi i chodbou, abych po otevření se dveří ošetřovny pomocí Síly přitáhl Aarona k sobě a dál od toho nebezpečného uživatele Síly. Přeci jenom to byl Aaron, komu jsem vděčil za to, že jsem posledních pár týdnů mohl cestovat po galaxii a mohl jsem se mu odvděčit.
Aarona jsem chytil tak, aby pod náporem Síly neupadl a na Eliase padl můj zvláštní pohled zpod kápí vojenské uniformy. "Kdo jsi? Jedi, Sith, Lovec?" zeptal jsem se neutrálním tónem, očekávajíc jeho odpověď.

Aaron
Najednou se seběhlo nějak moc věcí najednou.
Co? řekl jsem jen na světelný meč
Co?? řekl jsem na to jak mě přitáhl Sílou
Co??? řekl jsem jakmile začal mluvit o Jedi a Sithech
Co???? řekl jsem na to kolikrát jsem řekl co?

Elias

Nic jsem neříkal. Já, na rozdíl od něj nevypadal jako Sith. On tu měl kápi a nebylo mu vidět do tváře. Já nejsem nikdo! Řekl jsem celkem naštvaně. Sotva se dostanu z Kashyyyku a hned jsou tu problémy.

Jagen

"Těší mě, Nikdo," zasmál jsem se, ani Lovec a ani dokonce Sith neměl tak pod-průměrný intelekt na to, aby svému protivníkovi takto odpověděl. "Takže jsi jen Padawan, co nepodstoupil obřad, hádám správně," zeptal jsem se a pomohl Aaronovi na nohy. Viděl jsem mu na očích, že mě podezřívá, ale vojenská uniforma z dob minulých nebylo zrovna něco, co by na sebe Sith či Lovec Jedi vzal, takže jsem jeho obavy nechápal.

Aaron
Tak a dost...
Tohle je moje loď.
A já chci vědět kdo vy dva jste a proč máte světelné meče! řekl jsem potichu

Elias

To vás nemusí zajímat.. Vystoupím hned na příští zastávce.. Řekl jsem a pořád je probodával pohledem.

Aaron
Tak to si celkem počkáš, loď vystoupí z hyper prostoru až u Bespinu. pokrčil jsem rameny
Ale teď bych vám chtěl něco říct. Chci se k vám připojit. Chci být na straně Jediů. Proti Impériu.
Slyšel jsem nějaké zvěsti. Nějací velcí mistroví Jedi unikli. Je možné že je najdeme...

Jagen

"Počkat, počkat," zastavil jsem Aarona a ukázal jsem na mé oblečení: "To, že používám Sílu, neznamená, že jsem Jedi," upozornil jsem ho, bohužel pro ostatní jsem měl své zbraně vždy pod oblečením a v neprůhledných pouzdrech. "Ale tak, aby to bylo jasné," řekl jsem a sundal jsem si kapuci: "Jsem Jagen Kaal," představil jsem se s mírným úsměvem: "A jsem jen Vesmírný poutník."

Elias

Bylo mi naprosto jedno jak se jmenují nebo nejmenují. Dobrá.. Vystoupím na Bespinu. Slibuju, že nebudu dělat žádné problémy, ničeho se nedotknu a na nikoho nepromluvím. Bude to vypadat jako bych tu ani nebyl. A za odvoz se milerád nějak odvděčím..I když asi nemám jak.. Snažil jsem se trochu vyjednávat s Kapitánem lodi.